Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uklízecí magor

30. 10. 2015 20:42:19
Mám uklízecí poruchu. Bez vysavače, hadru a leštících prostředků si svůj život nedovedu představit. Díky všem, kdo to se mnou vydrží :D

Mám uklízecí poruchu. Jinými slovy – jsem magor.

„Srovnal sis hračky?“ ptám se každý večer syna a on obrací oči v sloup.

„Musí tady ležet ta knížka?“ útočím na manžela a on otráveně vzdychá.

„Proč se tady válí to pyžamo?“ ječím už jako fúrie.

„Teď jsem luxovala, nemůžete jíst v kuchyni nad umyvadlem?“ propadám panice.

Nesnáším nepořádek. Mám ráda všechno dokonalé. Srovnané v šuplících, naleštěné a voňavé. Když věci nejsou na svém místě, cítím zvláštní neklid a nemůžu se na nic soustředit.

„Ty polštářky nestačí naházet na sedačku, musí se srovnat“ po sté trpělivě vysvětluju a přerovnávám a načechrávám.

„Sprcháč je zase zacákaný, nemůžete si ho po sobě vyleštit?“ beru do ruky hadr pokaždé, když se mí chlapi v koupelně vydovádí.

Lítám po baráku s vysavačem a v mezičase cídím kliky. Zbytečnosti vyhazuju.

„Mami, to mám na výrobu robota“, loví dítě z odpadkového koše plastová víčka, dřívka a starý kelímek od jogurtu.

„Do pracovny máš vstup zakázán“, zkouší na mě muž těžší kalibr.

Já jsem ale k nezastavení. Uklízím a uklízím.

Přináší mi to klid na duši. Se smetákem v ruce si rovnám myšlenky, vybíjím nadbytečnou energii a cítím, jak se do mě vlévá pohoda a dobrá nálada.

Úklid beru pěkně od půdy. A končím v kuchyni. Sotva mám hotovo a všechno se leskne, volá na mě syn:

„Mami, pomůžeš mi vysypat lego? Postavil jsem si bunkr! “

„A kde je tatínek, nemůžeš říct jemu?“

„Holí se nahoře v koupelně!“

„V té VYLEŠTĚNÉ KOUPELNĚ? “

Chvilka opojení trvá přesně pět vteřin. A zase je všechno v háji. Jak vypadá dětský pokojíček, si dokážu představit, pocákanou koupelnu si raději ani nepředstavuju.

Svalím se na pohovku a chce se mi brečet. Copak tady nemůže být pořádek ani chvíli?

Mám uklízecí poruchu. Jsem prostě magor.

Znovu beru do ruky hadr a odcházím do koupelny. Kapku po kapce utírám a přitom se mi klidní dech. Než se vrátím, hrají muž se synem v mém UKLIZENÉM obýváku polštářovou válku.

Chvíli je pozoruju. Přes slzy vzteku, které se mi tlačí do očí, se musím smát.

Já je prostě miluju. I když jsem uklízecí magor. Dokonce je miluju víc, než DOKONALÝ POŘÁDEK!!!

No nic, je na čase vyluxovat.

Autor: Vladimíra Čechová | pátek 30.10.2015 20:42 | karma článku: 26.77 | přečteno: 3170x

Další články blogera

Vladimíra Čechová

"Fejsbůková" kamarádko - Sbohem!

"Chudáci uprchlíci", prezident republiky, a spousta dalších lidí, které ani neznám, mě včera připravili o kámošku. Ani nevím, jestli je mi to líto nebo jim mám veřejně poděkovat!

8.2.2016 v 17:50 | Karma článku: 48.38 | Přečteno: 28401 | Diskuse

Vladimíra Čechová

Jen tak ...

Zlatavé listí se pomalu snášelo na zem. Podzimní paprsky slunce byly na začátek listopadu nezvykle teplé. Prohřívaly jejich tváře i stářím zkřehlé kosti.

2.2.2016 v 13:34 | Karma článku: 19.74 | Přečteno: 497 | Diskuse

Vladimíra Čechová

45 minut naděje

Včera mě vzal manžel vyvenčit. Nedělá to moc často. Vlastně vůbec.V očekávání úžasného odpoledne stráveného po pěti letech mimo domov (popřípadě mimo regály v supermarketu) jsem málem začala vrtět ocasem.

2.12.2015 v 20:21 | Karma článku: 25.19 | Přečteno: 1319 | Diskuse

Vladimíra Čechová

Dokonalá ( kráva )

Byla tma. Seděla na zápraží a kouřila. Jen tak, v mikině. Byl listopad, počasí se zbláznilo a ona asi taky.

10.11.2015 v 21:28 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 1913 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Bohunka Jakubcová

Jak se... odvážila a přišla tě zachránit

"Čekám tě." "Přijď, prosím." "Nenech mne prosit." "Potřebuji tě." "Miluji tě." "Chci tě." "Toužím po tobě." Další a další papírky v její schránce. Malé papírky, opálené ohněm, jak romantické. Začala uvažovat, že přijde.

22.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 382 | Diskuse

Ivana Lance

Pracovní nabídka

Sestsettrojka zastavila před naším třináctiposchodˇovým věžákem. Dva muži v oblecích, kravatě a naleštěných polobotkách vystoupili z auta na naši pověstnou blátivou vozovku. Vyjeli do sedmého patra a zazvonili na zvonek.

21.11.2017 v 23:51 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jitka Štanclová

Hurá na bráchu !

Bráním se dojetí, dneska už potřetí, na školní doby vzpomínám ...tak tuto písničku od Vaška Neckáře si dnes broukám už od rána. A přitom vzpomenu na bráchu.

21.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 356 | Diskuse

Radka Svobodová

Být hodný se nevyplácí

Slovo „hodný“ už podle názvu napovídá, že se jedná o hodnotu člověka. Podle našich destruktivních vzorců, je člověk hoden lásky, chvály a uznání, jen za určitých podmínek.

21.11.2017 v 12:15 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 930 | Diskuse

Hanka Lukavská

O pejskovi, pacičce, slaboduchých výmluvách a statečném opraváři praček

Pravdivý příběh o ženě, které se rozbila pračka a o mužích, se kterými to musela řešit. Věnováno všem ženám, které by se v příběhu mohly poznat. A mužům, protože by ty poznané ženy mohli třeba pochopit.

21.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 17.65 | Přečteno: 659 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5912

Jsem obyčejná ženská s obyčejnými myšlenkovými pochody. V životě jsem dělala leccos. Scénáristku, provozní i pohřební řečnici. Občas, když potřebuji vypustit páru, sednu si a píšu. O věcech obyčejných, jak jinak :D



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.